Elektràrna podle poznatkù pàtera Nostera od fa. Rosch

Všeobecné i specificky zaměřené vzdělá(vá)ní; přírodní, humanitní a aplikova(tel)né vědy; nové i známé poznatky a technologie; aplikace vědeckých metod s ohledem na udržitelný život a životní prostředí.
Tato podkategorie slouží názorovým diskusím libovolného charakteru - nemusí být striktně moderována.
Zamčeno
Ivo
Nový diskutér
Nový diskutér

Příspěvek od Ivo »

Prezentace rakouskèho sdruzenì GAIA,kterè se snazì rozjet vyrobu tohoto revolucnìho vynàlezu. Nevìm zda li to nenì hoax,ràd bych to videl na vlastnì oci. Az se mi to podarì,poreferuju.
https://www.youtube.com/watch?v=nsno0cx ... 7u&index=3
Ivo
Nový diskutér
Nový diskutér

Příspěvek od Ivo »

Nekolik videì me zatìm presvedcilo ze by to podvod byt nemusel. Samotnè sdruzenì a jejich aktivity se zdajì jako altrujistickè...
https://gaia-energy.org/wer-ist-gaia/
Ján Greguš
Hnutí Zeitgeist ČR
Hnutí Zeitgeist ČR

Příspěvek od Ján Greguš »

Bohužiaľ nemecky neviem, takže som z toho skoro nič nepochytil. Keď budete mať viac informácií, tak dajte prosím vedieť. Ďakujem.
Ivo
Nový diskutér
Nový diskutér

Příspěvek od Ivo »

GAIA poràdà pravidelnà setkànì. Prìstì bude 12.10. ve Weistrachu. Snad se mi podarì tam dostat. Kràtce prelozìm video. Prùhledny prototyp cca 2m. vysoky,produkuje okolo 300 watù. Levà càst vàlcù se nejprve napumpuje vzduchem,kompresorem pohànenym z externìho zdroje a potè prìstroj bezì uz sàm a produkuje el.energii. 4 metry vysoky prìstroj produkuje uz 5kw,8 metrovy pak 12kw,tedy neprìmà ùmera. Firma Rosch vyrobila prvnì takovou elektràrnu v Belehrade,kde se clenovè sdruzenì GAIA inspirovali. Stavba techto elektràren mà probìhat formou workshopù,kde se dobrovolnìci setkajì na urcitèm mìste a tam ji spolecne sestrojì. Cena 4 metrovè elektràrny je 13,500 eur.
Ivo
Nový diskutér
Nový diskutér

Příspěvek od Ivo »

Oprava: Nejsou to 4 metry ale 5m vyska a 0.5m prumer/5kw. Prispevek vyse uz nelze upravit. Ten 8m/12kw bylo v jinem videu od GAji. Doufàm ze jsem to taky nepoplet. Pripadne doplnim pozdeji. Ve videu z prvniho prispevku vyse, Roberto mluvì o fosilnìch zdrojìch jako o minulosti,bude li tento prìstroj masove vyuzìvàn a cena v budoucnu by mohla byt nizsì. Elektràrna by mela zarucit energetickou nezàvyslost,sobestacnost a omezenì vyuzìvànì fosilnìch zdrojù.

Màte li kdo informace o pàteru Nosterovi,prosìm nasdílejte sem.
Petr_NJ
Občasný diskutér
Občasný diskutér

Příspěvek od Petr_NJ »

Ivo prosím změňte si font či kodování klávesnice či pište raději bez diakritiky, nedá se to číst :-)

No jsem zvědav na skutečnost. 13500 eur = cca 14 let u novějšího nízkoenergetického baráku (cca 25 000 kč/rok) cena energií za elektřinu a topení+TUV.

Pokud to opravdu funguje (což je otázka technických propočtů energie resp. práce výtlaku versus vložená energie, něco už někdo nakousl na youtube v komentářích pod videi), tak je to poměrně mastná, dost předražená částka i s ohledem na cenu vývoje za nějaký kompresor, trochu plastu a kovu + nějaká elektronika na to, že to je "otevřená iniciativa".

Pro Jana: Jestli jsem dobře pochopil z překladače tak fyzikální princip je takový:
V těch válcích se jeho část napumpuje vzduchem, což musí být docela výkonná čerpadla, aby to stíhala v době kdy ty jednotlivé válce procházejí spodní úvratí. Proto taky je asi technicky nutné aby to jelo celé pomaleji. Pokud bychom uvažovali s vyššími otáčkami, pak od určité rychlosti se zvyšuje odpor plného válce s vodou úměrně druhé mocnině rychlosti . Když se válce dostanou nahoru, tak jak je vidět na těch videích díky otvorům se zcela vypustí vzduch a válec se naplní vodou, jinak by to kladlo stejný odpor jako výtlak. I tak ale válce naplněné vodou mají dost velky odpor vody i při tvaru válce při cestě ke spodní úvrati. To si můžete ověřit pohybem vlastního těla (zkuste zrychlení nebo rovnou rychlý pohyb), kdekoliv ve vodě.

Proto ten výpočet musí být :
Práce vztlaku [tzn. nikoliv celý objem jednoho válce, ale jen to co stihnou čerpadla během spodní úvrati zaplnit] mínus (práce odporu válců zaplněných vodou jdoucích dolů + další ztráty třením + energie na čerpadla a automatiku + ztráty na převod energie na případných 12V či 24V) ) to vše při dané geometrii zařízení a rychlosti otáčení (točivý moment = síla x rameno).

Nejsem elektrotechnik, ani fyzik, ale osobně bych si udělal základní modul pro neustálý provoz a napajení čerpadel pro spuštění zařízení v serii a základní provoz domácnosti do 1kW (klidně i bez využití nechal puštěné naprázdno např. do vody ohřev TUV do větší nádrže, mrazák, zavlažování atd. ) a vedle udělal další modul, který by se spouštěl jen pro potřebu maximálních výkonů dimenzovaných na potřeby daného domu >> tzn. topení baráku a ohřev TUV (samozřejmě nízkoenergetických či pasiv nebo pak ještě další moduly v sérii), nebo pro účely vaření v kuchyni na indukční desce apod.. Samozřejmě vše by se dalo zautomatizovat, tak že žádný uživatel domácnosti by nemohl udělat nějaký kolaps tohoto řešení.

Každá ženská by v klidu počkala u plotny, než by se ji ukázalo, že již má výkon k dispozici, protože ženská této domácnosti už nepotřebuje chodit do práce vydělávat.

Pokud by totiž měl člověk zdarma k dispozici tolik energie tak většinu potravin bude taky zajišťovat ve vytápěném skleníku/domácí farmě a další úspory jsou taky v nabídce. Kdo je prostě energeticky nezávislý, je z velké většiny mnohem svobodnější než když je závislý na monopolech.

Svým způsobem by měla jít udělat replika toho principu v malé akvárku a stačí jen ta mechanická část tj. pohyb válců+čerpadlo, což by svým způsobem mohlo být i malé čerpadélko v akvárku + nějaký generátorek elekřiny pro dané čerpadlo, elektro část je při dostatečném výkonu (COP) už pak jen formalita.

Pokračováním této diskuse by tedy měl být :
1) propočet reality nějakým fyzikem (ať se nedopustíme chyb) - kdo to bude chtít velmi přesně, tak asi podle tohoto materiálu :-) https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download ... 9/?lang=cs, ale z praxe povětšinou postačí i jednodušší postupy výpočtu a hrubými čísly energie spotřebované a vydané
2) pak teprve kdo má čas případné otestování výkonu vztlaku v akvárku
3) a hlavně diskuse o tom jak moc by současný systém dovolil lidem být až tak nezávislými na monopolech. Každý uvažující člověk si totiž umí spojit co vše by taková možnost mít svou dostupnou energii pro domácnost či ve větším měřítku pro provoz obce, udělal například u nás na vesnicích, jako národa kutilů. Alespoň já si to umím představit živě.
Petr_NJ
Občasný diskutér
Občasný diskutér

Příspěvek od Petr_NJ »

Nechejte si přeložit Translatorem tento příspěvek:
http://www.allmystery.de/themen/gw113123-133#id13003522

Tady už někdo jednoduchými selskými propočty dokazuje, že jde patrně o podvod.....ale bez výpočtu nějakého odborníka fyzika, to asi nebude na 100%
Petr_NJ
Občasný diskutér
Občasný diskutér

Příspěvek od Petr_NJ »

Leč jsem ze školy už nějaký ten pátek a plno znalosti se vykouřilo z hlavy zkusím hrubý propočet reálnosti alá na způsob extrapolace v příručce TZM.

Hodně si celý propočet zjednoduším, abych nemusel řešit složitější vztahy a zároveň byl stále na straně, kde je větší jistota správného výsledku.

Tzn. nebudu ani počítat oběh válců po řetězu abych nemusel počítat s úhlovou rychlostí, momenty setrvačnosti apod., nemluvě o odporech válců co jdou dolů při určité rychlosti atd.. Prostě vezmu zjednodušeně přímočarý pohyb.

Půjdu z jiné strany. Z videí víme, že 4m vysoká věž dosahuje čistého výkonu 5 kW.
Pro výkon je vzorec P=W/t tzn. práce za jednotku času. Pro práci lze zjednodušeně počítat W= m*g*s tedy hmotnost * tíh. zrychlení * dráha >> tzn. potřebuji se dostat k objemu vody, kterou je nutné vytlačit vzduchem z válců a to se rovná vztlakové síle.

P=m*g*s/t >> m= P*t/(g*s) = 5000*60/(10*4)= 7500 kg
kde t=60 je vzhledem k rozměru průměru jednoho válce cca 20 cm a z videa odpozorované rychlosti otáčení cca 0,2m za 3s >> 4m/0,2m*3s= 60 s
s je dráha jednoho válce než se dostane nad hladinu tj = výška zařízení u 5kW >> 4m

Bacha ten čas 60 s (je-li úvaha správná) a jak se sním nakládá je to co rozhoduje o tom, zda to zařízení je reální či nikoliv !!! viz níže.

7500 kg>> cca 7500 litrů vytlačené vody vzduchem jako vztlaková síla. NA vztlakovou sílu v případ plně ponořeného tělesa pak už nemá vliv hloubka ve vodě. Tzn. jednoduše můžeme rozpočítat na počet válců jedné strany tuto hodnotu. Na výstavě u 2m modelu je vidět 9 válců délky cca 0,5m na jedné straně >> na 4m modelu počítejme 18 kusů.

7500/18= 416 l na jeden válec. Máli válec rozměry cca pr.0,2x0,5 délka, tak jeho objem je 0,0157 m3 = cca 16l na jeden válec.

Když porovnáme potřebný objem pro 5 kW a skutečný objem z výstavy tak, je to 26x méně než kolik potřebujeme pro 5 kW výkon zařízení.
Jenže to není vše. My totiž počítáme s celým objemem jednoho válce !!!, ale to není reálné až takto nafoukat a dané rychlosti otáčení a zahrnutí příkonu kompresoru pro daný výkon nafoukání. Když se v reálu dostaneme na 1/2 objemu budeme rádi.

Tzn. ten poměr je pak 52x méně než je třeba. Jinými slovy. Pokud bychom měli zkonstruovat při dané výšce potřebný objem válce a pokud bychom navíc uvažovali, že ten válec opravdu za nějakých 6s naplníme 416 l potřebného vzduchu na plný objem válce !! tak >> by válec musel mít poloměr 0,36 m, tj. 0,72 m v průměru při délce 1m a při těch výstavních 0,5m délky a to už je 1,4m v průměru.

No a dostáváme se k tomu nesouladu, protože takovýto objem nelze bez dosti násobného prodloužení válce dostat do výšky 4m.
0,416/(0,1*0,1*3,14) >> pokud bychom chtěli zachovat průměr válce cca 0,2m, pak by musel mít délku 13,2 m a to už je pěkný bazenek, nemluvě o tom jak namaháný by byl ten samotný válec na ohyb při takové délce atd.

Kontrolu na závěr.

P = W/t = 7500 kg (výtlak všech válců jedné strany) * 10 * 4m /60 s = 5 kW. Jediný zádrhel a pak by to teoreticky mohlo fungovat je v tom, že by se celý ten blok válců nepočítal jako vztlak jednoho válce na dráze 4m/60s x8 kusů, ale jako jeden neustálý válec (tím, že nahoře vždy jeden vyfoukne a dole doplní) a pak by výpočet i konstrukce snad plně odpovídala.

>> půjdeme cestou polovičního objemu nafoukání válce cca 8l /válec * 8 válců = 64l vztlaku neustále >> 64kg*10 >> 640 N >> ale jakou dráhu pak zadat ?, střed pomyslné soustavy válců a to ani neuvažujeme o snížení výkonu při uvažování vlivu otáčivého pohybu (moment) v případě přenosu do hřídele dynama > zkusíme ?

P= F*s/t = 640 N * 2m/1s= 1280 W (t=1 protože každou sekundu tlačí stále stejná vztlaková síla 640 N)

>> pro pravděpodobně nereálný případ plně nafoukaného válce

= při dráze rovné půlce výšky soustavy tj. 2m >> 16l* 8válců = 128 kg > 1280 N * 2m/1s = 2560 W

při dráze celé soustavy 4m pak 1280 N * 4m / 1s = cca 5 kW

Je tu nějaký fyzik, který by to ještě zkontroloval ??? a dořešil stavy jako :
1) stačí mít výkon nafoukání válce jen pro ten 1-2 kusy dole tj. cca 16-32 l vzduchu/3s, protože ty co už jdou nahoru není třeba foukat a pokud při startu celého zařízení jednoduše blokujeme pohyb a to postupně, těsně před tím než je ten první foukaný válec zbaven vzduchu dírami a teprve pak to spustíme ?

2) opravdu je možné uvažovat soustavu válců o daném vztlaku na dráze celé výšky a dodávající tento vztlak každou sekundu ?

3) jaký tlak kompresoru je potřeba aby dodal za sekundu cca (16 až 32l)/3s vzduchu do vody (cca oběh jednoho až dvou válců v dolní úvrati při plnění vzduchem) >> 5-10 l/s = 300-600 l/min ?

Perlička !!! - kompresor co je schopný dodat aspoň těch 300 l/min má samotný příkon 2,2 kW, ty s 600l/min jsou už na příkonu cca kolem 4kW.
Takže i tu to jaksi nehraje s počty mezi potřebným vztlakem (rychlost a potřeba množství vzduchu pro daný celkový výkon zařízení) a energií příkonu samotných kompresorů.
Zamčeno

Zpět na „Informace, věda a vzdělá(vá)ní“